Kde jste: Hlavní stránkaJak žádat o práci: Vzor žádosti nejen do reklamní agentury                                      

Jak žádat o práci: Vzor žádosti nejen do reklamní agentury                                      

Vydáno v blogu Jak se žije v digitální agentuře, Personalistika

Protože mě už vážně nebaví číst všechny ty hrozivé žádosti o práci, které mi chodí, rozhodl jsem se sepsat několik základních doporučení.

ctyri-byznysmeni

Tento vzor žádosti sepisuji z pozice zaměstnavatele, který již 13 let vybírá ty nejlepší kolegy.

Ať už se hlásíte o práci k nám nebo kamkoli jinam, pamatujte si následující jednoduchá pravidla:

Digitální agentura na saních

Chcete-li se dostat mezi tuhle partu a zažít tyhle věci, čtěte dál

1. Napište, o jaké přesné místo žádáte

Ideálně do předmětu vašeho emailu. Divili byste se, kolik lidí to nenapíše. Jak pak máme vědět, na jaké místo se hlásíte a zda odpovídáte požadavkům?

2. V emailu, průvodním dopise a ideálně i životopise zmiňte název společnosti

Generické emaily rovnou mažeme. Zaměstnavatelé nesnáší, když vidí nebo tuší, že jeden email posíláte do mnoha společností. A vězte, že na to máme velmi dobrý čich.

Hodně dobrým trikem je dát do životopisu a průvodního dopisu dnešní datum. Že to je pracné a budete muset upravit třeba i několik desítek dokumentů? Vždy říkám, že „vše, co za něco stojí, něco stojí“. Takže, chcete-li získat dobrou práci, budete si s tím muset dát trochu práci.

Abyste se v těch dokumentech neztratili, vždy si do názvu souboru napište

  1. vaše jméno (pomůžete tak potenciálnímu zaměstnavateli),
  2. název firmy, kam se hlásíte,
  3. na jaké místo se hlásíte,
  4. a já vždy přidávám verzi (ukazuje, že mám rád ve věcech pořádek).

Nestane se vám tak, že do firmy pošlete vaše CV se jménem jiné firmy a tři měsíce starým datem. Bohužel jsem již taková CV viděl.

Takže, kdybych náhodu někdy někde žádal o zaměstnání, posílal bych životopis s takovýmto názvem souborů:

  • Robert Nemec – CV for CEO of WPP – 1.0.pdf
  • Robert Nemec – CV for CMO of IBM – 1.0.pdf

3. Oslovte příjemce emailu jménem

Viz předchozí bod. Když si nedáte práci ani s tím, abyste nalezli mé jméno na našem webu nebo LinkedInu, proč bych si měl já dávat práci s tím vám odpovědět?

V rámci jednoho našeho výzkumu v oblasti emailového marketingu jsme zjistili, že přidáme-li do emailu oslovení adresáta, vzroste míra prokliku až o 50 % oproti kontrolní skupině. Jednalo se sice o obchodní newslletery, přesto to ale dokazuje, jakou sílu má oslovení jménem.

Je uvedena jenom adresa jobs@, kariera@ atd.?

Opět, to je takový problém podívat se na LinkedIn, kdo má v té firmě na starosti HR? Nebo kdo je tam ředitelem? A pak zavolat (klidně na vrátnici), že sháníte daného člověka. Daného člověka se pak můžete zeptat, zda adresa jobs@ nebo kariera@ vede k němu, že byste jej rádi oslovili jménem.

Rázem přestanete být „jeden z 100, co nám poslali životopis“ a stanete se „tím/tou jediným/jedinou, který/á mě chtěl(a) oslovit jménem.“

4. Jasně vysvětlete, proč se hodíte právě do naší agentury (nebo tam, kam se hlásíte)

Nechceme dobré lidi. Nechceme ani ty výborné. Chceme ty, kteří nám pomohou a kteří mezi nás zapadnou („chemie“ funguje všude).

Právě louskám email někoho, kdo se k nám hlásí na místo PR konzultanta. Ale vůbec mi tam nenapsal, kam naši agenturu a/nebo naše klienta dostane/posune. Proč bych se měl zajímat o někoho, kdo mi neřekne, co mi přinese?

Pozor: přínos není „zrealizoval jsem několik tiskových konferencí pro nadnárodní korporaci“. Přínosem je „Stejně jako jsem dokázal pro své klienty v předchozím zaměstnání získat v průměru 20 mediálních výstupů měsíčně, dokáži to i pro vás a vaše klienty.“

Jsem – stejně jako naše digitální agentura – tvrdě orientovaný na výsledky. Je mi jedno co děláte a kolik času na tom strávíte. Zajímají mě výsledky. Stejně jako ostatní zaměstnavatele.

Zpracování takovéto žádosti o zaměstnání vám zabere dost času. Což znamená, že si musíte pečlivě vybírat, o jakou práci a kde se budete ucházet. Ale obecně se mi vyplatilo v životě škrtnout 80, někdy i 90 % příležitostí (My třeba odmítáme 80 až 90 % poptávek). Ale pak napnout všechny síly na získání oněch 10 %.

Ještě poznámka k firmě, kam se hlásíte: Musíte mít zcela jasno, proč se hlásíte právě do této firmy a právě na tuto pozici. To znamená, že musíte zjistit co nejvíce o dané firmě a dané pozici. A jedině, když dojdete k poznání: „Tato firma nabízí přesně to, co hledám, co mě bude uspokojovat a naplňovat a já jsem přesně ten/ta, kterého/kterou hledají a který/která jim maximálně pomůže.“, pak tam žádejte o práci.

Není-li splněna první podmínka, budete v práci nešťastný/á. Chcete trávit většinu svého bdělého života v práci, která vás nenaplňuje a nerozvíjí?

Není-li splněna druhá podmínka, stejně si vás zaměstnavatel nevybere.

A navíc budete vypadat jako kluk, který bere úplně každou holku, protože je zoufalý, asi není dostatečně kvalitní a neváží si sám sebe, protože bere cokoli. Chcete vypadat zoufale, nekvalitně a bez sebeúcty?

5. Do životopisu napište u každé pozice výsledky

Opět, vůbec mě nezajímá, že jste byl 10 let šéfredaktorem nějakého periodika. Zajímá mě, že za vašeho působení vzrostl počet čtenářů a článků, zvýšily se platy redaktorů, klesla fluktuace a inzertní prostor je vyprodán na tři měsíce dopředu.

I kdybyste zatím šéfoval jenom gymnaziálnímu časopisu, napíšete-li „2013 – 2014: Šéfredaktor Denního chleba studenta„, budu mít tendenci váš email smazat.

Ale napíšete-li „Za mého působení coby šéfredaktora vzrostl počet vydání ze čtyř za rok na dvacet, průměrné číslo mělo o 23 % více stránek, počet redaktorů se rozrostl o 30 % a Denní chleba studenta byl nejvíce zabavovaný předmět na hodinách na našem gymplu“, budu se okamžitě sápat po telefonu ťukajíce vaše telefonní číslo, aby vám náhodou konkurence nezavolala dříve.

6. Životopis pošlete v PDF. Přidejte do něj fotografii

Mám na mysli profesionální fotografii. Občas mi některé slečny posílají fotografie, díky kterým si nejsem jistý, zda mají zájem o práci nebo o moji ložnici. Sorry, takové se nedostanou ani k pohovoru.

Petr Šmerkl mi k tomuto napsal tento komentář:

Komentář z Facebooku o používání fotografie v žádosti o zaměstnání

Fotografie o nás extrémně vypovídají. Nemusíme hned sahat po Kretschmer-Sheldonově typologii (která je stejně překonaná), ale z vašeho vzhledu se mohu dozvědět o vašem životě více než z mnohých průvodních dopisů. Něco málo si o tom můžete nastudovat alespoň na Wikipedii.

Portál Monster pak cituje celou řadu výzkumů, které zhruba říkají: „Čím jste krásnější, tím snáze seženete práci a budete mít vyšší plat.“ Nelíbí se vám to? Hmm, to je asi tak jediné, co s tím můžete dělat.

A můj oblíbený výzkum citovaný New York Times říká, že vaše oblečení mění kognitivní procesy nejen vašeho okolí, ale i vás samotných.

7. Do úvodního emailu napište:

  1. proč se hlásíte zrovna k nám,
  2. čím nám pomůžete.

Mírně opakuji bod 4, ale je to vážně důležité.

Zkuste se vejít do dvou až čtyř odstavců.

8. Napište, na jakou pobočku se hlásíte

My je máme v Praze a v Brně. Často hledáme někoho jenom do Prahy, nebo jenom do Brna. Dost jasně to do inzerátů píšeme. Tak nám prosím ušetřete zjišťování, zda pro vás máme volné místo v městě, o které máte zájem.

Jinak řečeno: Když mi přiděláváte práci už při přijímacím řízení, znamená to, že mi budete asi přidělávat práci, až budete u nás zaměstnaní. A takové nechci. Nikdo je nechce.

Když nejste disciplinovaní při hledání práce, nebudete disciplinovaní ani v práci. A jak řekl John Ivy z Applu: „Trvalá a hluboká krása… je přinášení řádu do komplexnosti“.

9. V žádosti nabízejte, co zaměstnavatel požaduje

V zahraničí je běžné, že žádost o práci posíláte přes nástroj, který hodnotí, zda odpovídáte požadavkům. Důležitá jsou klíčová slova. Když do inzerátu zaměstnavatel napíše, že musíte zvládat analýzu klíčových slov a práci s IBM Digital Analytics a vy to do resumé nebo životopisu nenapíšete, jednoduše se do dalšího kola nedostanete.

My na to nemáme tak sofistikovaný nástroj. Ale samozřejmě porovnáváme, zda odpovídáte tomu, co hledáme. A když nenapíšete, jak přesně odpovídáte našim požadavkům, jak máme vědět, že jste pro nás ten pravý/ta pravá?

Kdybych se ucházel o zaměstnání, udělal bych si tabulku, kde bych do jednoho sloupce vypsal požadavky z inzerátu a do druhého sepsal, jak těmto požadavkům odpovídám – a to bych poslal v průvodním dopise.

10. Dejte si extrémní pozor na gramatiku a stylistiku

To vychází ze dvou poznatků.

1.) Zaměstnavatelům – včetně nás – se na jedno místo hlásí desítky a někdy i stovky lidí. Jednoduše nemáme šanci podrobně prozkoumávat všechny žádosti. A tak vyřazujeme na základě „primárních signálů“. Což je třeba gramatika a stylistika.

2.) Někteří zaměstnavatelé si odůvodní soustředění se na gramatiku např. postojem „Asi je hloupý/á, když neumí ani gramatiku. A ještě by nám dělal(a) ostudu před klienty.“

My třeba víme, že jazyk je jedním ze základů marketingu (viz video níže). A když neovládáte jazyk, proč se hlásíte do reklamní agentury? A ano, i ten grafik nakonec dost píše a musíme si být jistí, že s každou blbostí nebude běhat za copywriterem.

The Power Of Language & Emotions In Marketing from Persado on Vimeo.

Doporučte tento článek přátelům Nechte si zasílat čtrnáctidenní přehled našich článků na e-mail
Odebírejte newsletter:

Přečtěte si další články k tématu

Komentáře

  1. Určitě by to šlo napsat i jinak než takhle arogantně a egocentricky… chlape, mějte trochu úctu k lidem, kteří možná nedosáhli toho, co vy, ale to neznamená, že jsou něco podřadného. Šéfa, který takhle mluví o lidech, kteří pro něj chtějí pracovat, bych fakt nestál.

  2. Martine, ano, prave o sefa ktery uprimne rekne co si o kom mysli, o toho bych, kdybych hledal praci, opravdu znam. Nemam problem rikat zamestnancum co si o nich myslim, stejne tak u pohovoru co si myslim o tom co nekdo predvedl.90% zivotopisu neprojde tim, co tu Robert popisuje a myslim ze kazdy, nez posle zivotopis, by si toto mel nahlas precist. Osobne davam do pokynu napr. aby dali do predmetu nazev pozice ci tak neco, kdo to nezvladne, toho rovnou mazu – jak mam verit zamestnanci, ktery nezvladl muj prvni ukol?

  3. Michale, nekritizoval jsem obsah, ale formu. Kritizovat se dá i s úctou. Tohle je narcismus a povýšenecký egocentrismus nejhrubšího zrna. Kdyby toto byl první článek, který bych od Roberta četl, myslel bych si, že je to nesympatický, arogantní blbec. Spíš než jako rady snaživým lidem to vypadá jako honění trika. „Já, já, já“. Tohle je zase moje upřímnost, sorry.

  4. Robert Němec napsal:

    Mám úctu ke každému člověku – k úplně každému.A mých kolegyň a kolegů si extrémně vážím. Každý z nich je neskutečně úžasný a úspěch naší firmy je především jejich zásluha. Bez nich bych naši agenturu nikdy nevybudoval.Ale zároveň jsem se naučil vyjadřovat se velmi otevřeně. Když někdo dělá blbosti, jasně to pojmenuji.Protože jedině pravda nás osvobodí. I když je nepříjemná. I když je krutá a bolí.Chci-li poskytovat ty nejlepší služby, potřebuji ty nejlepší kolegy. Chci-li ty nejlepší kolegy, musím jim nabídnout ty nejlepší podmínky pro práci.Steve Jobs měl heslo „Tolerate only ‚A‘ players“. A toho se držím. Chcete vy sám pracovat s těmi nejlepšími, nebo s béčky?Proto u nás nemá béčko co dělat. A ano, jediné, co mě zajímá je výsledek. Protože ten zajímá i klienta. Vydělali jsme mu peníze, nebo ne?

  5. Robert Němec napsal:

    Děkuji vám za připomínku, opraveno. Omlouvám se.

  6. Roberte, přečtěte si Martinův příspěvek znovu. Nekritizoval obsah (a sám to říká), ale *formu*. Ano, jsou na světě méně schopní (říkejme jim klidně „béčka“), ale to přece neznamená, že nad lidmi mimo naši úroveň budeme ohrnovat nos. Nemůžou mít všichni IQ 150. Oukej, nejsou top-zaměstnanci, nemají u nás místo, ale na rozdíl od jiných se snaží aktivně uplatnit. Žít jen čísly a výsledky dělají z člověka robota, obírají ho o lidskost, empatii, schopnost být autoritou, které se druzí nebojí, ale vzhlížejí k ní. Společnost, kde se všechno měří na čísla a lidé jsou jen stroje na vyrábění těchto čísel, je nemocná. Někdy je dobré zkusit se podívat na problém i jinou než svou optikou. Každý ji máme trochu zdeformovanou.

  7. Hezky napsáno. Snad nastala doba odbourat notorické forwardery předdefinovaných motivačních dopisů s obyčejným CV :)

  8. Radek Juriček napsal:

    No já z toho nic podobného necítil, a jsem rád, že jsem si to přečetl, a můžu tak vychytat svoje chyby v životopisu. Díky!

  9. Ano, článek už je upravený. Takhle už to zní úplně jinak.

  10. Patrik Šíma napsal:

    Nesouhlasím, že je to arogantní a egocentrické. Má to přesně takovou formu, jakou to má mít. Tvrdé rady bez obalu od úspěšného zaměstnavatele. To je přesně to, co spousta lidí potřebuje. Trochu nakopnout tím správným směrem. A aby to mělo efekt, je třeba přidat trochu síly. Spousta čtenářů určitě poděkuje.

  11. Robert Němec napsal:

    V článku jsem upravoval jenom např. že mi někde chyběla pomlčka nebo jedno slovo. Obsah jinak zůstává stejný od počátku, kromě rozšíření bodu 6.

  12. Robert Němec napsal:

    Snažím se. Když hodně požaduji, musíme také hodně nabízet. Za poslední dva roky od nás nikdo neodešel, jenom jednoho jsem musel propustit. A před těmi dvěma lety to bylo do Kanady. :-)

  13. Při prvním přečtení může článek pro mnohé vyznít, jak již bylo zmíněno, arogantně. Z mého pohledu je však napsán pouze bez zbytečných servítků a narovinu. Kdo bude chtít, ten si v něm to „svoje“, tak jako já, najde.

  14. Po získání odkazu na FB jsem si článek se zájmem přečetl… Na jednu stranu ho hodnotím velmi kladně, pomůže skutečně schopným lidem získat pozici, na který zazáří…Na stranu druhou je i tohle přesně problém… Každý, kdo si toto přečte nyní přesně ví, co napsat, aby se dostal na pohovor, přestože nebude dostatečně kvalitní pro danou pozici… Tím pádem ztratíš víc času na pohovorech s „Béčky“, kteří se na ně teď dostanou, protože ví, co napsat (ale stejně tak i „Áčka“)…Podle mě jsi si vůbec nepomohl a práci si neusnadnil… Osobně mi celý systém se životopisy a průvodními dopisy přijde příliš nedokonalý, mnohdy vyčlení skutečně schopné lidi a dává příležitost méně schopným. Jakým způsobem toto inovovat netuším, myslím, že celé je to o tom, že se manažerům ve skutečnosti nechce pořádně pracovat a věnovat se skutečně každému životopisu… Ano, je to opruz, je to nuda, je to pracný, ale to TY musíš poznat, kdo je a kdo není schopný. Případně by to měl dělat někdo jiný, někdo, kdo si skutečně na 8h sedne a bude ty životopisy louskat a louskat a louskat…

  15. Právě mě napadlo, že řešením může být si kandidáty plošně testovat… Nemůžu vymýšlet detaily, protože sám pracuji nově v oboru Vývojář, ale třeba právě při získávání mojí pozice jsme dostali test, kde si skutečně ověřili mé schopnosti a potenciál… tohle ze životopisu ani z dopisu prostě nikdo nepozná, zvlášť, když je běžný, že je lidi neumí dobře psát… Uvědomuji si, že v reklamě je to něco jiného, a pokud člověk neudělá reklamu sobě, pak asi i těžko nějaké firmě. Další možností jsou na západě běžná internetová interview… Lidi se aspoň naučí se víc snažit a vy budete mít víc relevantních informací.

  16. Prijde mi, ze spousta kriterii, ktera autor popisuje, jde spis po konformismu uchazecu a ne po jejich schopnostech.

  17. Někteří personalisté to berou tak, že firma poptává, uchazeč nabízí. Pak je přístup o něčem jiném. Pan Němec má evidentně rád variantu „já jsem boss a ty pros o chleba“. To, že většina uchazečů bude pro bosse vhodných za předpokladu pokrytecké snahy vtěsnat se do zde uvedených (bossových) mantinelů, to k tomu patří.
    Nebudu zmiňovat jednotlivé body a doporučení, ale z většiny, jak už zde bylo zmíněno, arogance čiší. Ve své podstatě je to tak, že radíte uchazečům, aby si CV co nejvíce přikrášlili (k představě bosse): Větu: A jedině, když dojdete k poznání: „Tato firma nabízí přesně to, co hledám, co mě bude uspokojovat a naplňovat a já jsem přesně ten/ta, kterého/kterou hledají a který/která jim maximálně pomůže.“ snad v dnešní době nemyslíte vážně. Jak sám píšete, pokud se na jedno místo hlásí desítky až stovky lidí (a ne každý je ten jediný vyvolený, který místo dostane), je to utopie – zoufalí lidé posílají po prvním pokusu (který může částečně splňovat parametry zmíněné věty) životopisy na pozice, na které mají minimální předpoklady, nebo to vzdají úplně. A tyto životopisy pak personalisti stejně nečtou (což je logické). Abych to shrnul, Vámi psaný postup platí dle mého na úzký okruh „TOP“ lidí, já výše uvedené popsal z pozice člověka, který zaměstnával a zaměstnání hledal pro těch zbylých 90%. A představte si – já si dal práci s tím, abych hledal i tam, kde Vy CV z uvedených důvodů rovnou mažete. A dají se tam najít super zaměstnanci, kteří by se líbili i Vám, jen by neprošli Vašim „HR sítem“ pro nastavené blokády.
    PS: aby nedošlo k omylu, gramatické chyby, odfláknutý životopis, kde spletu firmu atd – s tím souhlasím, lidé, kteří si nedají tu práci s tím, aby si vše zkontrolovali, případně si nechali poradit, těm by měl již pomoci někdo fundovaný.
    PPS: neberte to ve zlém, toto píši z pohledu člověka z neziskové sféry, který má asi jiné hodnoty v životě, nicméně je mnohem šťastnější, když odešel z pozice v bance.

  18. Výborný článek a ještě lepší reakce. Ty reakce, to je dokonalý učebnicový příklad jak uchazeči o práci uvažují – „zlý“ zaměstnavatel by na všechny měl být hodný a všem dávat stejně vysoký plat….

    Historie se stále opakuje :)

  19. Jan Pavelka napsal:

    Rád bych se zeptal na Váš názor, jak se díváte na uchazeče, kteří kromě klasického pdfka pošlou „něco víc“ (vlastní video prezentaci, grafiku určenou jen pro tuto pozici a nábor, fotopříběh,…)?
    A jak se díváte na uchazeče, kteří se k Vám hlásí, přestože pozice není vypsána a oni u Vás chtějí pracovat třeba jen proto, že se jim Vaše firma líbí/mají rádi její produkty/je to prostě lovebrand?
    Díky za odpověď!

  20. jana suchá napsal:

    nezávidím vám vaši práci pane němče, ani peníze… agenturami vašeho ražení již v dnešní době lidé opovrhují včetně mnoha a mnoha zaměstnavatelů. možná je to stále zajímavý nástroj pro vydělání peněz, ale za ten pocit ztráty vlastní důstojnosti by mi to nestálo… jo a mimochodem „Čím jste krásnější, tím snáze seženete práci a budete mít vyšší plat.“ tak úplně ve vašem případě, soudě dle fotky, neplatí…

  21. Požiadavky na písomné materiály uchádzačov o prácu, ktoré pán Němec uvádza, učíme ľudí v kurzoch – sú úplným základom, a kto ich ignoruje, nemôže čakať, že u kvalitného zamestnávateľa uspeje. Napriek tomu to nie je to najdôležitejšie, podľa čoho filtrujeme žiadosti. Máme na to veľmi spoľahlivý nástroj: ku každej inzerovanej pozícii vytvoríme pár otázok, ktoré majú záujemcovia zodpovedať a priložiť k ponukovému listu a CV. Po prečítaní odpovedí máme absolútne jasno v tom, či toho človeka chceme vidieť aj osobne alebo nie.

  22. Dobrý de. Bezva jsem si početl. Pracovat v takovéhle firmě a pro takového šéfa to bych bral. Škoda, že jsem grafik a online konzultant.

  23. Majka H. napsal:

    Roberte, je vidět, že se snažíte být upřímný, nasloucháte svému srdci. Právě jsem dočetla vaši knihu a zajímalo mě jaký člověk jí napsal. A můj instinkt mě nezklamal, jste na Cestě, vášnivě se snažíte být nejlepší, ale co je vlastně v životě to nejlepší teprve hledáte. Tak přeji, ať to najdete.

  24. Ivona N. napsal:

    Přečetla jsem dnešní článek na Idnes, potom několik článků na Vašem webu a souhlasím s prvním přispěvatelem, že toto na mne působí neskutečně arogantně. Hezký den.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

You may use these HTML tags and attributes:

<a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>