Protože mě už vážně nebaví číst všechny ty hrozivé žádosti o práci, které mi chodí, rozhodl jsem se sepsat několik základních doporučení.

Tento vzor žádosti sepisuji z pozice zaměstnavatele, který již 13 let vybírá ty nejlepší kolegy.

Ať už se hlásíte o práci k nám nebo kamkoli jinam, pamatujte si následující jednoduchá pravidla:

Chcete-li se dostat mezi tuhle partu a zažít tyhle věci, čtěte dál

1. Napište, o jaké přesné místo žádáte

Ideálně do předmětu vašeho emailu. Divili byste se, kolik lidí to nenapíše. Jak pak máme vědět, na jaké místo se hlásíte a zda odpovídáte požadavkům?

2. V emailu, průvodním dopise a ideálně i životopise zmiňte název společnosti

Generické emaily rovnou mažeme. Zaměstnavatelé nesnáší, když vidí nebo tuší, že jeden email posíláte do mnoha společností. A vězte, že na to máme velmi dobrý čich.

Hodně dobrým trikem je dát do životopisu a průvodního dopisu dnešní datum. Že to je pracné a budete muset upravit třeba i několik desítek dokumentů? Vždy říkám, že „vše, co za něco stojí, něco stojí“. Takže, chcete-li získat dobrou práci, budete si s tím muset dát trochu práci.

Abyste se v těch dokumentech neztratili, vždy si do názvu souboru napište

1. vaše jméno (pomůžete tak potenciálnímu zaměstnavateli),
2. název firmy, kam se hlásíte,
3. na jaké místo se hlásíte,
4. a já vždy přidávám verzi (ukazuje, že mám rád ve věcech pořádek).

Nestane se vám tak, že do firmy pošlete vaše CV se jménem jiné firmy a tři měsíce starým datem. Bohužel jsem již taková CV viděl.

Takže, kdybych náhodu někdy někde žádal o zaměstnání, posílal bych životopis s takovýmto názvem souborů:

• Robert Nemec – CV for CEO of WPP – 1.0.pdf
• Robert Nemec – CV for CMO of IBM – 1.0.pdf

3. Oslovte příjemce emailu jménem

Viz předchozí bod. Když si nedáte práci ani s tím, abyste nalezli mé jméno na našem webu nebo LinkedInu, proč bych si měl já dávat práci s tím vám odpovědět?

V rámci jednoho našeho výzkumu v oblasti emailového marketingu jsme zjistili, že přidáme-li do emailu oslovení adresáta, vzroste míra prokliku až o 50 % oproti kontrolní skupině. Jednalo se sice o obchodní newslletery, přesto to ale dokazuje, jakou sílu má oslovení jménem.

Je uvedena jenom adresa jobs@, kariera@ atd.?

Opět, to je takový problém podívat se na LinkedIn, kdo má v té firmě na starosti HR? Nebo kdo je tam ředitelem? A pak zavolat (klidně na vrátnici), že sháníte daného člověka. Daného člověka se pak můžete zeptat, zda adresa jobs@ nebo kariera@ vede k němu, že byste jej rádi oslovili jménem.

Rázem přestanete být „jeden z 100, co nám poslali životopis“ a stanete se „tím/tou jediným/jedinou, který/á mě chtěl(a) oslovit jménem.“

4. Jasně vysvětlete, proč se hodíte právě do naší agentury (nebo tam, kam se hlásíte)

Nechceme dobré lidi. Nechceme ani ty výborné. Chceme ty, kteří nám pomohou a kteří mezi nás zapadnou („chemie“ funguje všude).

Právě louskám email někoho, kdo se k nám hlásí na místo PR konzultanta. Ale vůbec mi tam nenapsal, kam naši agenturu a/nebo naše klienta dostane/posune. Proč bych se měl zajímat o někoho, kdo mi neřekne, co mi přinese?

Pozor: přínos není „zrealizoval jsem několik tiskových konferencí pro nadnárodní korporaci“. Přínosem je „Stejně jako jsem dokázal pro své klienty v předchozím zaměstnání získat v průměru 20 mediálních výstupů měsíčně, dokáži to i pro vás a vaše klienty.“

Jsem – stejně jako naše digitální agentura – tvrdě orientovaný na výsledky. Je mi jedno co děláte a kolik času na tom strávíte. Zajímají mě výsledky. Stejně jako ostatní zaměstnavatele.

Zpracování takovéto žádosti o zaměstnání vám zabere dost času. Což znamená, že si musíte pečlivě vybírat, o jakou práci a kde se budete ucházet. Ale obecně se mi vyplatilo v životě škrtnout 80, někdy i 90 % příležitostí (My třeba odmítáme 80 až 90 % poptávek). Ale pak napnout všechny síly na získání oněch 10 %.

Ještě poznámka k firmě, kam se hlásíte: Musíte mít zcela jasno, proč se hlásíte právě do této firmy a právě na tuto pozici. To znamená, že musíte zjistit co nejvíce o dané firmě a dané pozici. A jedině, když dojdete k poznání: „Tato firma nabízí přesně to, co hledám, co mě bude uspokojovat a naplňovat a já jsem přesně ten/ta, kterého/kterou hledají a který/která jim maximálně pomůže.“, pak tam žádejte o práci.

Není-li splněna první podmínka, budete v práci nešťastný/á. Chcete trávit většinu svého bdělého života v práci, která vás nenaplňuje a nerozvíjí?

Není-li splněna druhá podmínka, stejně si vás zaměstnavatel nevybere.

A navíc budete vypadat jako kluk, který bere úplně každou holku, protože je zoufalý, asi není dostatečně kvalitní a neváží si sám sebe, protože bere cokoli. Chcete vypadat zoufale, nekvalitně a bez sebeúcty?

5. Do životopisu napište u každé pozice výsledky

Opět, vůbec mě nezajímá, že jste byl 10 let šéfredaktorem nějakého periodika. Zajímá mě, že za vašeho působení vzrostl počet čtenářů a článků, zvýšily se platy redaktorů, klesla fluktuace a inzertní prostor je vyprodán na tři měsíce dopředu.

I kdybyste zatím šéfoval jenom gymnaziálnímu časopisu, napíšete-li „2013 – 2014: Šéfredaktor Denního chleba studenta„, budu mít tendenci váš email smazat.

Ale napíšete-li „Za mého působení coby šéfredaktora vzrostl počet vydání ze čtyř za rok na dvacet, průměrné číslo mělo o 23 % více stránek, počet redaktorů se rozrostl o 30 % a Denní chleba studenta byl nejvíce zabavovaný předmět na hodinách na našem gymplu“, budu se okamžitě sápat po telefonu ťukajíce vaše telefonní číslo, aby vám náhodou konkurence nezavolala dříve.

6. Životopis pošlete v PDF. Přidejte do něj fotografii

Mám na mysli profesionální fotografii. Občas mi některé slečny posílají fotografie, díky kterým si nejsem jistý, zda mají zájem o práci nebo o moji ložnici. Sorry, takové se nedostanou ani k pohovoru.

Petr Šmerkl mi k tomuto napsal tento komentář:

Fotografie o nás extrémně vypovídají. Nemusíme hned sahat po Kretschmer-Sheldonově typologii (která je stejně překonaná), ale z vašeho vzhledu se mohu dozvědět o vašem životě více než z mnohých průvodních dopisů. Něco málo si o tom můžete nastudovat alespoň na Wikipedii.

Portál Monster pak cituje celou řadu výzkumů, které zhruba říkají: „Čím jste krásnější, tím snáze seženete práci a budete mít vyšší plat.“ Nelíbí se vám to? Hmm, to je asi tak jediné, co s tím můžete dělat.

A můj oblíbený výzkum citovaný New York Times říká, že vaše oblečení mění kognitivní procesy nejen vašeho okolí, ale i vás samotných.

7. Do úvodního emailu napište:

1. proč se hlásíte zrovna k nám,
2. čím nám pomůžete.

Mírně opakuji bod 4, ale je to vážně důležité.

Zkuste se vejít do dvou až čtyř odstavců.

8. Napište, na jakou pobočku se hlásíte

My je máme v Praze a v Brně. Často hledáme někoho jenom do Prahy, nebo jenom do Brna. Dost jasně to do inzerátů píšeme. Tak nám prosím ušetřete zjišťování, zda pro vás máme volné místo v městě, o které máte zájem.

Jinak řečeno: Když mi přiděláváte práci už při přijímacím řízení, znamená to, že mi budete asi přidělávat práci, až budete u nás zaměstnaní. A takové nechci. Nikdo je nechce.

Když nejste disciplinovaní při hledání práce, nebudete disciplinovaní ani v práci. A jak řekl John Ivy z Applu: „Trvalá a hluboká krása… je přinášení řádu do komplexnosti“.

9. V žádosti nabízejte, co zaměstnavatel požaduje

V zahraničí je běžné, že žádost o práci posíláte přes nástroj, který hodnotí, zda odpovídáte požadavkům. Důležitá jsou klíčová slova. Když do inzerátu zaměstnavatel napíše, že musíte zvládat analýzu klíčových slov a práci s IBM Digital Analytics a vy to do resumé nebo životopisu nenapíšete, jednoduše se do dalšího kola nedostanete.

My na to nemáme tak sofistikovaný nástroj. Ale samozřejmě porovnáváme, zda odpovídáte tomu, co hledáme. A když nenapíšete, jak přesně odpovídáte našim požadavkům, jak máme vědět, že jste pro nás ten pravý/ta pravá?

Kdybych se ucházel o zaměstnání, udělal bych si tabulku, kde bych do jednoho sloupce vypsal požadavky z inzerátu a do druhého sepsal, jak těmto požadavkům odpovídám – a to bych poslal v průvodním dopise.

10. Dejte si extrémní pozor na gramatiku a stylistiku

To vychází ze dvou poznatků.

1.) Zaměstnavatelům – včetně nás – se na jedno místo hlásí desítky a někdy i stovky lidí. Jednoduše nemáme šanci podrobně prozkoumávat všechny žádosti. A tak vyřazujeme na základě „primárních signálů“. Což je třeba gramatika a stylistika.

2.) Někteří zaměstnavatelé si odůvodní soustředění se na gramatiku např. postojem „Asi je hloupý/á, když neumí ani gramatiku. A ještě by nám dělal(a) ostudu před klienty.“

My třeba víme, že jazyk je jedním ze základů marketingu (viz video níže). A když neovládáte jazyk, proč se hlásíte do reklamní agentury? A ano, i ten grafik nakonec dost píše a musíme si být jistí, že s každou blbostí nebude běhat za copywriterem.

The Power Of Language & Emotions In Marketing from Persado on Vimeo.

Chtěli byste pracovat v reklamní nebo digitální agentuře?

Podívejte se na nabídku volných míst v reklamě a marketingu.