Zkušenost: Nezkoušejte všechny zaměstnance v jeden den

Vydáno 29. června 2016 na blogu Jak se žije v reklamní agentuře

V naší reklamní agentuře RobertNemec.com máme systém vzdělávání, kterým musí projít každý nový zaměstnanec. V rámci tohoto systému máme mnoho mini kurzů. Každý kurz je ukončen zkouškou. 

Já mám třeba na starost všeobecné vzdělávání, v rámci kterého je kurz Co je to strategie. Vychází z klasického článku Michaela E. Portera What Is Strategy (Všichni naši zaměstnanci mají přístup k archivu Harvard Business Review).

Dnes se konala první zkouška z toho kurzu. Naši konzultanti si vylosovali pořadí a pak za mnou po jednom chodili na zkoušku. Já je půl hodiny až hodinu zkoušel. Samozřejmě dostávají známky,  které si pak mohou v naší tabulce porovnávat mezi sebou.

Ptám se na otázky jako třeba:

• Co je to vlastně strategie?
• Proč nestačí být lepší než konkurence?
• Co je základem každé strategie?
• Proč je principem strategie především to, že se musíte něčeho vzdát?
• Čeho všeho se vzdal Apple z hlediska své strategie za druhé vlády Steva Jobse?
• Jaké jsou tři základní pozice při tvorbě strategie?
• Čeho se vzdala IKEA pro to, aby se stala největším prodejcem nábytku na světě?
• Kolik procent trhu by měla firma obsadit?
• Proč nestačí říci si, že se odlišíme „tak a tak“, ale proč je potřeba vymyslet strategický systém aktivit?
• Proč tyto aktivity musí být provázané?
• Proč je dobrá strategie nezkopírovatelná?
• Na jak dlouhou dobu se strategie vytváří?
• Proč se firmy bojí mít strategii?
• Proč značky, které rozvolní svoji strategii, ztrácí své zákazníky?
• Co je úkolem CEO v oblasti strategie?

Občas se chytneme nějakého příkladu a se studentem si na tabuli kreslíme systém strategických aktivit třeba pro banku, advokátní kancelář, restauraci nebo eshop. Prostě zkouška musí být praktická a pracovat s příklady, které jsou kolem nás.

Snažím se je hodně připravit na situace, se kterými se budou setkávat u klientů. Takže v reálu je to třeba tak, že když si se studentem nakreslíme systém strategických aktivit pro eshop, zeptám se jej: „A když tohle představíš nějakému generálnímu řediteli, jaký bude jeho první pocit?“

Všechno proběhlo super, známky se pohybovali od A po B- (dotyčný za mnou večer přišel, zda by mohl zkoušku opakovat).

No jo, ale: Na konci dne za mnou přiběhl náš projektový manažer (hledáme dalšího!) a povídá: „Hele, dneska byla produktivita práce u juniorů na nule. Všichni stále řešili:

• Na co se ptal?
• Jaké to bylo?
• Hele, jaké jsou ty české příklady na firmy, které změnily svůj positioning a klesly jim tržby?
• Jakou jsi dostala známku?
• Nestihl jsem si přečíst tu případovou studii na Continental Lite. Můžete mi to někdo převyprávět?
• Uff, bylo to strašné. Předložil mi nějaké pivo.
• Já zase měla ten obchod tady v tom baráku vedle.
• Já se bavil o tržnici u nás ve městě.
• Já Seznam.cz. Vůbec jsem to nevěděla.
• Kdo je další na řadě?“

No, prostě jako na typické univerzitě v době zkoušek. :-)

Jenže náš projektový manažer z toho šílel, protože junior konzultanti měli na celý dnešek naplánovou práci – ale myšlenkami byli někde jinde.

Ponaučení: Příště zkoušet konzultanty po jednom.