Buďte hodní a pošlete tento článek dál, prosíme:

Adresa článku bude vložena automaticky

Skvělá práce!

Článek byl odeslán

Děkuji vám.

Robert Le Veneur, Ředitel,
agentura Robert Nemec

Strategická reklamní agentura

Vyplatí se přijmout euro? – zkušenosti z malé firmy

Vyplatí se přijmout euro? – zkušenosti z malé firmy

Milukáš Ferjenčík, poslanec za Piráty, zveřejnil výzvu na Twitteru:

Sociální sítě nejsou vhodným prostorem pro řešení komplexních problémů. Ostatně, viděli jste někdy nějakého lékaře, fyzika nebo operního skladatele, že by se snažil řešit problémy na Twitteru?

Proto jsem se rozhodl panu poslanci napsat e-mail, kde rozebírám zkušenosti s placením eurem a korunami v malé firmě, jako je naše strategická reklamní agentura RobertNemec.com.

Zároveň jsem se snažil představit finanční model, který by prokázal, zda-li se Česku vyplatí euro přijmout, nebo ne.

Předem říkám, že popisuji jenom své vlastní zkušenosti z malé firmy. Nejsem makro ekonom, odborník na financial risk management nebo insurance risk management.

Protože celá debata, zda-li se vyplatí přijmout euro, na racionální rovině, je v podstatě matematická kalkulace předpokládaných výnosů versus pravděpodobnost možných nákladů.

Neměli bychom ale zapomenout na emoce a kognitivní představy o světě. Ty jsou v debatě o euru mnohem důležitější než racionální kalkulace.

===

Vážený pane poslanče,

reaguji na Vaši výzvu na Twitteru.

Základním argumentem pro euro je z mé zkušenosti malé firmy, že koruna je „strašně drahá na provoz“.

1.) Náklady na změnu kurzu

Většina smluv v naší strategické reklamní agentuře RobertNemec.com je na jeden rok. Čím dál tím více poskytujeme služby i v eurech, hlavně na Slovensku. Letos bychom chtěli více přidat i Německo.

Náklady ale máme v korunách (české platy).

Uvažme modelový příklad:

Se slovenským nebo německým klientem uzavřu roční smlouvu na 10 000 eur/měsíc. Kurz byl 27,7. Na mzdy a další náklady mám 277 000 Kč.

O několik měsíců později je ale kurz 25,7 a já mám na výplaty a další věci jenom 257 000 Kč. Protože o zakázku soutěžilo více českých firem, všichni jsme měli cenu kolem 10 000 eur/měsíc.

Čistá marže (neplést s hrubou nebo operační marží – viz moje školení řízení investic) firem se většinou pohybuje pod 10 %. Změna kurzu mi může naprosto vymazat veškerý můj zisk. A z dlouhodobého hlediska je vyšší pravděpodobnost, že koruna bude posilovat.

Mohli bychom si udělat zajištění kurzu. Jenže to je třeba jenom na půl roku dopředu, stojí Vás to peníze a ještě Vás to stojí cash flow (musíte mít u peněžní instituce složené peníze na krytí transakce).

A ještě to stojí čas.

Naše reklamní agentura má klienty, kteří mají sídlo v Česku, ale dceřinné firmy v eurozóně. Např. pro slovenskou pobočku našeho klienta máme vyšší hodinovou sazbu při přepočtu do českých korun než pro českou matku. Protože se musím chránit proti změně kurzu, protože náklady mám v korunách.

Jenže jsem tak mnohem dražší než slovenské agentury pro slovenské klienty, které nijak s pohybem kurzu počítat nemusí.

Za posledních 20 let se stalo již 4x, že koruna během jednoho roku posílila o více než 10 %. Ve třech případech to bylo dokonce o 15 % a jednou o více než 20 %.

A chytrá firma vždy uvažuje nad možnými problémy dopředu.

Vývoj kurzu koruny a eura. Posílení o více než 10 % během jednoho roku je vyznačeno modře. Zdroj dat: TradingView

2.) Náklady na změnu kurzu eura – opačný příklad

Na druhou stranu ale nakupujeme i drahý software, který se platí ročně. Je sice v dolarech, ale jiné firmy mohou mít náklady v eurech (typicky importéři nebo investoři).

Takže buďto, abychom přes rok spekulovali na vývoj dolaru, což zase stojí čas, ne každý to umí nebo chce spekulovat na vývoj kurzu, a nakupovali dolar, když je levný, nebo v lednu trneme, kolik za ten software zaplatíme.

Níže uvedený text do dalšího nadpisu nebyl uvedený v emailu:

Malé i velké firmy, které nakupují v eurech, ale prodávají v korunách, mohou opět prodělat na vývoji kurzu.

Příklady, které řeším s klienty naší reklamní agentury:

Klient (e-shop) prodává zboží do eurozóny:

Klient nakupuje zboží v ČR za (bez DPH) 8 000 Kč
Zboží se prodává za (bez DPH) 10 000 Kč
Maximální možné náklady na PPC reklamu 500 Kč
Kolik mohu dát za reklamu v eurech při kurzu 24 Kč 416,7
Kolik mohu dát za reklamu v eurech při kurzu 27 Kč 370,4

Aby vyřešila problém s proměnlivými náklady na PPC reklamu (PNO, ROAS), začne každá inteligentní firma prodávat za eura a nebude na žádné oficiální zavádění eura čekat. Bude mít ale stále problém číslo 1 a problém číslo 4.

Navíc, kdo by chtěl v eurozóně nakupovat za koruny? Chtěli byste nakupovat na e-shopu za maďarské forinty? A za ukrajinské hřivny?

V druhém příkladu máme českou softwarovou firmu, která láká zákazníky z Německa a Belgie. Může si dovolit dát náklady na výkonnostní marketing 10 000 Kč/konverzi. Potenciální klienti klikají na remarketing celou dobu.

Jenže mezi prvním oslovením zákazníka a podpisem smlouvy je standardně rok a půl.

Kurz se během té doby pohybuje mezi 24,7 Kč/euro a 27,76. Cena za konverzi by tedy měla být mezi 360 a 405 eury. V reálu je cena za konverzi neuhlídatelná.

Ve třetím příkladě e-shop nakupuje zboží z eurozóny, ale prodává je za koruny:

Prodejní cena (bez DPH) 10 000
Doba dodání (např. stavebniny) 2 měsíce
Kurz v době objednání zákazníkem 25,5
Kurz v době zaplacení zákazníkem 26,5
Hrubá marže 30 %
Čistá marže (bez kurzových ztrát) 5 %
Kurzová ztráta 4 %
Čistá marže (s kurzovými ztrátami) 1 %

Samozřejmě, že firma, která platí za kurzové ztráty, a tedy má i nižší zisk, platí i méně na daních.

3.) Náklady na převody a směnu

Vždy platíme nějaké peníze za převod měn. Využíváme TransferWise (nově Wise), ale i tam zaplatíte poplatky. A navíc musíte manuálně převádět peníze a hlídat, zda-li máte všude dostatek korun, dostatek eur a dostatek dolarů.

Občas se nám stane, že někde zrovna nemáme dostatek eur nebo dolarů, musíme to řešit a zase to zabírá čas.

Někdy musíme poslat něco mimo TransferWise nebo Revolut (dodavatel to z různých důvodů neakceptuje), a to je pak ještě dražší, ale hlavně zdlouhavější. Platby v EUR jsou dnes v řádech minut, pokud je Vaše (zahraniční) banka aspoň trochu schopná. Platba CZK – EUR je drahá a pomalá. 

Navíc podle zákona o účetnictví musíte používat kurz ČNB deviza – střed. Což je úplně jiný kurz, než za který nakupujete nebo prodáváte eura vůči své bance.

4.) Náklady na účetnictví CZK <-> EUR

Řešit účetnictví a finance ve třech nebo čtyřech měnách je šílenost a „každou chvíli Vám někde něco nesedí“. Což je standard pro českou firmu, která obchoduje s našimi sousedy a Maďarskem.

Řekněme, že chcete mít marži 30 % a jsou na to vázány odměny. Výnosy jsou 1 000 eur, náklady jsou 18 000 až 19 000 Kč. Jestli někdo splní KPI je občas více záležitostí finančních trhů, než šikovnosti manažera. Když bude kurz 27,7, tak i když bude mít náklady 19 390 Kč, KPI splní.

Když bude kurz 25,5, tak KPI nesplní.

A to máme stále předělávat KPIs?

Nemluvě o tom, že vést účty v různých měnách a stále pak dohledávat, kolik byl kurz ČNB střed v daný den (to potřebujete pro účetnictví) je prostě strašně pracné a zdlouhavé.

5.) Náklady na úvěry

V souvislosti s naší plánovanou pobočkou v Německu jsem řešil následující: Půjčíme si část peněz v korunách na české platy a část v eurech na německé platy. Všechny výnosy ale budou v eurech. Většina nákladů bude v korunách. Náklady jsou fixní, výnosy nejisté. Smlouvy s klienty máme na rok. Už v tom začíná být galimatýš. 

Měl jsem pro banku spočítáno, jakých výnosů musíme dosáhnout v Německu, aby se nám to zaplatilo. Jenže když se ten kurz změní o 10 %, tak se celá kalkulace zhroutí.

Následující tři odstavce a tabulka nebyly součástí e-mailu.

Extrémně zjednodušený příklad, kdy bance splácíme rok po čerpání úvěru.

Náklady (mzdy, nájmy…) 200 000 Kč/měsíc
Výnosy 10 000 eur/měsíc
Úvěr 1 000 000 Kč
Kurz při uzavření úvěru 27 Kč/euro
Kurz během splácení 25 Kč/euro
Původní předpoklad, za jak dlouho splatím úvěr 14,3 měsíců (+ 12 měsíců)
Za kolik to bude v reálu 20 měsíců (+ 12 měsíců)

V reálu to bude vypadat pro mne ještě horší, protože ve výše uvedeném příkladu splácím jenom jistinu, nikoli úrok. A ještě budu platit vyšší úrok. Protože úvěr v korunách je klidně až o 100 % dražší než v eurech. A opět: stát přijde o daně, protože skoro tři, případně více let, nebudu v zisku.

Mohu uzavřít úvěr v eurech. Jenže mám náklady v korunách. Čímž se vracíme k problému číslo jedna.

Takže v reálu musíte zdražit a jste méně konkurence schopní. Navíc musíte dát Čechům nižší plat, protože vám cenu požere kurz. Oni si zas tak moc nenakoupí více, protože i když bude koruna posilovat, většinu nákladů budou mít v korunách v Česku.

Aby to nebylo příliš jednoduché, tak kvůli úvěrům musíte udržovat různě různou hotovost. Třeba pro nás je nyní lepší držet hotovost v korunách. Některé příjmy máme v eurech. Jenže zároveň musíme platit i v eurech a dolarech. Takže se peníze stále převádí sem a tam a stojí to čas a peníze.

Navíc úvěry v eurech jsou levnější než v korunách. Protože informace o sazbách podnikatelských úvěrů jsou hůře veřejně dostupné než ty o hypotékách, použil jsem, kolik stojí hypotéční úvěr v korunách a kolik v eurech. Průměrná výše úroku na hypotéku je v Česku aktuálně 1,93 %. V Německu je to 1,19 %.

Takže, za jak dlouho splatíte 10 milionů korun nebo ekvivalent v eurech:

Výše úvěru 10 000 00 Kč
Měsíční splátka 30 000 Kč
Úroková sazba na českém trhu 1,93 %
Úroková sazba na berlínském trhu 1,19 %
Jak dlouho budu platit v korunách 40 let
Jak dlouho budu platit v eurech 34 let

Uzavřel bych debatu o přijetí eura takto: 

1. Spočítal bych, kolik stojí české firmy všechny výše uvedené náklady řekněme za třicet let. 

2. Dále bych spočítal, kolik stojí české občany, když platí něco ze zahraničí (od Google Workspace až po dovolené) a kolik tratí na špatných kurzech.

V tom musí být zahrnuty:

  • poplatky bankám,
  • rozdíly od středového kurzu,
  • výkyvy koruny,
  • rozdíly, které platí Češi, když služby v korunách jsou dražší než v eurech (ceny v korunách jsou vyšší než v eurech, aby firmy pokryly výše uvedené náklady, případně kvůli pricingu).

Pokud za Google Workspace (dříve G-Suite) platíte 4,68 eur/měsíc, tak jednou Vám banka strhne třeba 121 Kč a za půl roku 131 Kč. Microsoft 365 (dříve Microsoft Office) stojí v korunách 2 699 Kč za rok, ale v eurech jenom 2 590 Kč podle dnešního kurzu.

3. Dále bych spočítal náklady Čechů a českých firem na úroky, včetně hypoték. V Berlíně získáte úrokovou sazbu na hypotéku s desetiletou fixací aktuálně i za 0,9 %V Česku stojí hypotéka více než dvojnásobek.

4. Je zapotřebí spočítat, kolik stát přichází na daních, protože české firmy nemohou být dostatečně ziskové, protože tratí na kurzech a drahých úvěrech.

5. Dále je možno uvažovat i o nákladech obětovaných příležitosti, když investoři nechtějí příliš investovat do zemí, kde se neplatí stabilní měnou. Právě proto, že je to finančně a administrativně náročné. Viz výše.

6. Jako další obětovanou příležitost je nutno započítat, když do naší země nechtějí jít high-net-worth zaměstnanci, a to z důvodu, že se zde platí nestabilní měnou. Jejich nepřítomnost má trojí dopad: a) neplatí zde daně, b) neutrácí zde, c) nepřispívají ke know-how země.

High-net-worth zaměstnanci nechtějí moc jít do zemí, kde se neplatí stabilní měnou. Anebo stejně pak chtějí plat ve stabilní měně. Představa, že 5 let pracujete v Česku, berete 300 00 Kč/měsíc a pak Vám z toho 10 % vezme změna kurzu, se nelíbí asi nikomu.

Některé instituce a firmy sice již nabízí mzdy v eurech. Jenže to vám zase může zvyšovat náklady. Protože vyděláváte jako firma v korunách, ale platíte high-net-worth zaměstnance v eurech. A ten kurz je nestabilní.

7. Při kalkulaci je potřeba uvažovat i nad inflací. Pokud by například Němec musel platit 0,5 % ročně na nějaký „zbankrotovaný“ stát eurozóny, ale Čech by měl inflaci jeden procentní bod nad inflací eurozóny, pak je výhodnější platit na „zbankrotovaný“ stát.

8. Pak bych si spočítal, jaká je pravděpodobnost, že v následujících 30 letech  krachne Řecko, Itálie a Španělsko a kolik by muselo Česko v takovém případě zaplatit.

Ale nechť to spočítají opravdoví odborníci na zajištění, ideálně ze země, která neplatí ani eurem, ani korunou, aby nemohli být podezřelí ze střetu zájmů.

Pokud je číslo 8 vyšší než součet 1 až 7, pak se euro nevyplatí přijmout. Pokud je 1 až 7 vyšší, tak se euro vyplatí.

Můžeme samozřejmě zkoušet různé modely. Co když zkrachuje i Francie? Co když krachne celá eurozóna? Jaké budou náklady, když „krachne“ eurozóna v roce 2021? Jaké, když krachne v roce 2051?

Můžeme si modelovat např., jak dlouho musí eurozóna vydržet, aby se dostala potenciální náklady a výnosy dostaly do rovnovážného bodu.

Pokud by např. náklady na krach Itálie a Řecka byly X, Česko výnosů X dosáhneme do osmi let, tak pokud nemáme data, že by měla eurozóna krachnout v dalších osmi letech, vyplatí se euro přijmout.

Dále by šly samozřejmě zakalkulovat další vlivy, jako třeba právě inflace v obou měnách nebo o kolik peněz přijdou banky a směnárny. 

Uvažme i další příklad: Státní dluh Česka je nyní 2,05 bilionu korun. Stát si nyní aktuálně půjčuje za 1,9 %. Řecko za 0,86 %.

Toto je zjednodušení, protože neuvažujeme složený úrok, ani jak se to vlastně celé splácí:

Státní dluh Česka v miliardách 2 050
Úroková sazba státních dluhopisů Česka (10Y) 1,9 %
Úroková sazba státních dluhopisů Řecka (10Y) 0,86 %
Náklady na obsluhu státního dluhu za „českou“ sazbu 39
Náklady na obsluhu státního dluhu za „řeckou“ sazbu 18
Rozdíl v miliardách mezi českou a řeckou sazbou 21

Můžeme si dovolit každý rok vyhodit 21 miliard?

Zkusme si nyní říci, že bychom chtěli státní dluh splatit:

Státní dluh v miliardách korun 2 050
Kdybychom ročně spláceli 48
Česká úroková sazba 1,9 %
Za jak dlouho bychom splatili 88 let
Řecká úroková sazba 0,86 %
Za jak dlouho bychom splatili 53 let

Určitě bychom objevili i další možné náklady a rizika nepřijetí, stejně jako náklady a rizika přijetí eura. Debatu, zda-li přijmout euro, nebo ne, je ale začít nad finančními daty.

Všechno se dá propočítat. 

Co bych zvážil jako první:

Zafixovat měnu. Problém není v první řadě kurz, problém je volatilita. Fixní měnu používá mnoho chytrých států.

Fixací myslím opravdovou fixaci, bez volatility.

Samozřejmě, že až po provedení finanční kalkulace. Nejprve je potřeba na základě dat propočítat, zda-li se nám a) vyplatí fixovat kurz, b) vyplatí přijmout euro. A musíme pracovat i s hypotézou, že se nám euro finančně nevyplatí.

Za druhé, platby CZK <-> EUR aby byly bez poplatků (to už se děje) a vypořádávané v řádu nízkých hodin. Budou na to ale ohromné náklady a je otázka, proč by to banky měly platit ze svého.

Pak klidně Češi mohou mít českou korunu. Ono to bude v podstatě maskované euro.

Bude tam sice spousta „ale“, jako třeba neúčast v Evropském stabilizačním mechanismus. Ten funguje jako každé komerční pojištění: Je dobré do něj vstoupit, když nemáte problémy.

Až budeme mít problémy, tak nás tam nepustí. Stejně jako člověku v problémech seriózní banka nepůjčí a pojišťovna jej nepojistí.

Další dodatek po odeslání emailu:

Uvažoval jsem, že by vhodná kalkulačka, kde by si lidé mohli sami kalkulovat riziko. U eura a koruny počítáte s dvojím rizikem:

  1. Že vy budete muset platit náklady za jiné země.
  2. Že jiné země budou platit náklady za Česko.

Lidé by si mohli kalkulovat nejrůznější scénáře. Např. kolik byste museli platit, kdyby den po vstupu do eurozóny Evropská centrální banka půjčila Řecku, Itálii a Španělsku 300 % jejich HDP a další den by zbankrotovali.

Problémem je, že v reálu by se v případě katastrofálních okolností používaly jiné nástroje, jako inflace, devalvace, daně, jiné úvěry nebo zvýšení produktivity.

Sestavit kalkulačku, kde by byly podchyceny všechny tyto věci nástroje, by samozřejmě bylo velmi obtížné. Ale pomohlo by to vyřešit otázku, zda-li přijmout euro, nebo ne.

Kalkulačka by samozřejmě musela být sestrojena extrémně neutrálně. Jak ukazuji v této svojí přednášce, pouhá volba slov může ovlivnit výsledek.

Osobně se divím, že z toho ještě nikdo neudělal hru, třeba ECB President 2021. :-) Něco jako FIFA Manager nebo Football Manager. :-)

Napadají vás další způsoby, jak rozhodnout debatu, zda-li přijmout euro, na racionální úrovni? Napište mi to prosím do diskuze, případně na sociální sítě.

Text, který nebyl součástí e-mailu Mikuláši Ferjenčíkovi, jsem zvýraznil kurzívou, pokud není uvedeno jinak.

Robert Le Veneur

Robert Le Veneur

Robert je CEO. Vymýšlím a pracuji na tom, aby se naši klienti dostali a udrželi mezi první čtyřkou na trhu.

LinkedIn | @RobertLeVeneur

Komentáře

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

You may use these HTML tags and attributes:

<a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

Podívejte se, jak vám pomůžeme vydělat více peněz ->

Už jen krůček a pomůžeme vám vydělávat.

Domluvit konzultaci