Jak chcete děti z chudých rodin motivovat, aby se staly elitou, když jim říkáte, že elity jsou špatné?
Tato myšlenka mě napadla, když jsem si vzpomněl na rozhovor s Davidem Rubensteinem minulý rok v Davosu (viděl jsem to v televizi).
Je to syn pošťáka a uklízečky z Baltimore, což je město o velikosti Brna. Průměrná mzda jeho otce v Americe byla v přepočtu 13 000 Kč/měsíc. Jeho matka neměla ani střední školu. A porodila jej v 18 letech. Mnoho lidí by ji asi doporučilo potrat, ne?
A samozřejmě, že jeho dědeček byl imigrant – z Ruska!
Foto: © Monika Flueckiger / World Economic Forum, swiss-image.ch
Prostě více negativních věcí těžko seženete: Rus, imigrant, nevzdělaní rodiče, chudá rodina, porod v 18…
Chudá rodina neměla ani na knížky, natož na zaplacení vysoké školy. A tak chodil do knihovny a četl a studoval – až dostal nejvyšší (plné) stipendium na univerzitě.
Nikdy nechtěl být bohatý, ale chtěl změnit svět – proto nejprve pracoval 12 let ve vládních institucích ve Washingtonu, „protože tady můžete v Americe nejsnáze něco změnit“. Až pak založil investiční firmu Carlyle Group, která dnes spravuje investorům majetek ve výši 174 miliard dolarů, takže vydělává hodně peněz ostatním. Jeho osobní majetek jsou tři miliardy dolarů.
Na charitu už věnoval několik stovek milionů dolarů – a přislíbil rozdat polovinu svého majetku na charitu.
„Celý život se snažím dostat se mezi elitu – a najednou zjistím, že být elitou už není cool,“ vyprávěl minulý rok Rubenstein v Davosu.
A to si myslím, že je špatně. Buďto můžeme říkat, že elity jsou špatné, nebo dokonce „tamten kandidát je elitář“.
Nebo vytvořit takový systém, ve kterém se může i z kluka z chudé, nevzdělané, imigrantské rodiny stát miliardář.
Ten miliardář pak stejně musí své peníze někde utratit – a tak dává práci jiným.
Lidé jsou extrémně schopní, když jim dáte prostor a motivaci. Když lidem ukazujte „toto jsou ti nejlepší a ty se mezi ně můžeš dostat také“, tak se zlepšují.
Já třeba rád ukazuji, jak je možné mít devět dětí a zároveň jako žena řídit velkou firmu.
Čím více bude elit, tím větší bude sociální tlak na jedince, aby se sám dostal mezi elitu. To je jako když všichni ve třídě umí něco – a vy ne. Nikde není napsáno, že elity může být maximálně X %. Je lepší, aby elit bylo co nejvíce, protože nejvíce vymyslí a dá se nejméně ovládat.
Když máte ve firmě/státě samé blbce, tak si s problémy moc neporadí. Proto říkám, že do naší strategické reklamní agentury RobertNemec.com vybíráme jenom mimořádně inteligentní jedince. Protože takoví lidé vidí a řeší problémy sami.
Chtěli byste, aby průměrné IQ ve vaší firmě bylo 100, nebo 130? A stejné je to i ve státě.
(Průměrné IQ je samozřejmě kalibrované stále tak, aby bylo 100. Ale můžeme se bavit o nekalibrovaném. A samozřejmě vím, že IQ nemusí měřit inteligenci, ale jenom schopnost uspět v testech inteligence.)
Bylo by také samozřejmě pošetilé myslet si, že každý v populaci zvládne nastudovat si, řekněme, anatomii mozku. Ale cílem je, aby to zvládlo co nejvíce lidí.
Do středověku jste mohli snadno neúmyslně zahynout. A tak jste museli přemýšlet. Dnes je těžké zemřít dokonce i hladem. Když budete tupí a nedojde vám, že abyste za půl roku sklízeli, musíte nejprve sázet, tak vám stát začne posílat dávky a pak vás připojí na kapačky. Musíme opět začít přemýšlet. Jinak zdegenerujeme.
Jistá část inteligence je totiž získaná. A zvyšujeme ji tak, že vystavujeme lidi náročnějším a náročnějším podmínkám. Vystavujete své děti a kolegy stále náročnějším podmínkám, ve kterém musí řešit nové problémy? Nebo mají „takovou pohodičku“ a rodič/hlavní boss/stát za ně všechno vyřeší?
A dokonce i ti, kteří nebudou elitou, budou z růstu procentuálního zastoupení elity ve společnosti profitovat. Kdyby 30 % obyvatelstva ČR mělo plat 100 000 Kč (bez růstu inflace), tak města nebudou vědět, co s penězi, stejně jako by se zlepšilo financování zdravotnictví.
A protože by se nám možná zvyšovala i získaná inteligence, tak by třeba někomu mohlo konečně docvaknout a začít štvát, že když 23,58 % ze svých daních (z příjmu i z DPH – schválně si spočítejte, kolik měsíčně pošlete z vašich daní) platím městu, tak jak to, že se u nás ve městě nedá jezdit autem ani hromadkou a s bydlením je to také otřesné???!!!
Čím více takových lidí bude, tím lépe.
P. S. Abyste se dostali na World Economic Forum do Davosu, musíte většinou zaplatit 1,5 milionu korun (ano!).
Jenže: Velké množství rozhovorů a přednášek z Davosu si můžete pustit zadarmo. Bloomberg navíc dělá super rozhovory s velkými bossy (je to na stránce dole).
Miliardáři většinou nejsou úplně blbí.
Robert A. Le Veneur
Robert je CEO. Vymýšlím a pracuji na tom, aby se naši klienti dostali a udrželi mezi první čtyřkou na trhu.
Komentáře