Proč miluji svou práci v RobertNemec.com

Vydáno 10. července 2013 na blogu Jak se žije v reklamní agentuře

Byla to láska na první pohled. Na pohovoru jsme si padli do oka. Já a ona. Pavel a digitální agentura RobertNemec.com. Už jsme spolu rok a naše zamilovanost roste. Čím mě tolik okouzlila?

BYOD – bring your own device

Nemám rád Windows. Nemám je rád tak moc, že kdyby byla podmínka pro práci je používat, byl by to pro mě dostatečný důvod nenastoupit. V RNc mi nikdo nenutí firemní notebook (nedejbože desktop). Můžu používat svůj Mac a dokonce mi za to platí.

Plně v duchu konceptu BYOD může každý používat, co je mu nejpohodlnější. Někdo má Mac, někdo noťas s Windows, někdo desktop. Polovina firmy jede na iPhonech, polovina na BlackBerry.

Někdo si k ruce bere ještě iPad. A ničemu to nevadí. Nepoužíváme žádný instalovaný software. Všechno je v cloudu a přístupné přes webové nebo mobilní rozhraní.

Používám zařízení, která mám rád a na která jsem zvyklý, a díky tomu jsem produktivnější a šťastnější.

S Macy nemá nikdo problém

Neděláme paušály

Dělá se mi fyzicky špatně ze všech těch historek o PR agenturách, jejich velkých klientech, stotisícových a milionových paušálech a flákání práce. (A všichni víme, že to nejsou báchorky.)

Nikdy nebereme klienty na paušál. Každému účtujeme jen ty hodiny, které pro něj reálně odpracujeme. A když se nám náhodou něco nepodaří nebo nám něco vlastní vinou trvá příliš dlouho, prostě to do faktury nedáme.

Jsme výkonnostně orientovaní. Kouzlo online marketingu je v tom, že téměř všechno se dá změřit. Klient hned vidí, jestli se mu naše práce vyplácí, nebo ne. Jsme drazí, ale přinášíme zisk vyšší, než jsou náklady na naši práci. A toho si klienti cení.

Paušály jsou z principu špatné. Klienta okrádají a agenturu nemotivují k opravdovým výkonům. Vydělávají na nich jen podlí obchoďáci nebo majitelé. A takové ve firmě nemáme.

Flexibilita

Mými jedinými pracovními nástroji jsou Mac a iPhone. Můžu pracovat odkudkoliv. Z domu, z vlaku, z kavárny nebo třeba z hor. Stačí, když je na horské chatě nebo na pláži wi-fi (nebo mobilní internet) a můžu se půl dne rekreovat a půl dne pracovat.

Nemusím sedět v kanceláři a nemusím být ani v České republice.

Marketingový specialista a copywriterka se mezi prací zašli nadýchat čerstvého vzduchu

Kromě geografické mobility je práce i časově flexibilní. Někdo chodí do kanclu na sedmou ranní, někdo si přispí a pak je tam do noci. Zajít si v půlce pracovní doby na nákup nebo do posilky? Není problém. Sebrat se ve čtyři, jít do sauny a dodělat práci večer u piva? Není problém. Pracovat v pyžamu z postele? Není problém. Pracuje se vám dobře o víkendu? Do toho.

Osmihodinová pevná pracovní doba je přežitek 19. a první poloviny dvacátého století. V továrně to dává smysl, ale jinak moc ne.

A kdo říká, že musíte odpracovat 160 hodin měsíčně? Pracovní úvazky se u nás střídají jako ponožky. Čtvrtinový, poloviční, dvoutřetinový? Chcete studijní volno, mateřskou dovolenou, flákačské volno? Pokud odvádíte dobrou práci, nikdo s tím nemá problém.

Všechna ta flexibilita přidává vrásky našemu Key Accountovi Tomášovi, který se zarputile snaží plánovat práci celé firmy co nejefektivněji. Ale zatím nás nezabil. A výměnou za tu volnost, co nám dává, se na něj nezlobíme, když nás někdy v noci vytáhne z postele.

Typický pracovní den? Neexistuje

Když jsem byl menší, chtěl jsem být novinář. Jenže pak jsem přišel na praxi. Hned první den mi vyšel článek na otvíráku. Po jednom týdnu už jsem zvládal všechno, co to řemeslo obnáší.

Nenávidím rutinu a zakrsnutí na místě. Tak jsem sen o novinařině opustil. To stejné se mi stalo v PR agentuře. Psát od rána do večera tiskovky, obvolávat novináře a občas uspořádat nějaký event, je nuda ještě dřív, než člověk dostane první výplatu.

Naštěstí je tu digitální marketing, kde se vše mění ze dne na den. Fungovalo vám něco před rokem? Ať vás ani nenapadne to bez testu vzít a zopakovat.

Neustále se vzděláváme v digitálním marketingu

SEO před pěti lety a dnes jsou naprosto různé disciplíny. Pár měsíců nesledujete sociální sítě a nestačíte se divit, co vše se změnilo. Kdo před pár lety slyšel o Real time biddingu? Nepotrvá dlouho a poteče přes něj polovina spendů. Přestaňte sledovat nejmodernější trendy v online marketingu a konkurence vás sežere zaživa.

Krom toho, že se musíte neustále vzdělávat, což zvyšuje šanci, že vám čerstvě po absolutoriu neztrouchnivý mozek o 500 %, se u nás každý podílí na pestrých projektech a pracích.

Neděláme z nikoho cvičené opice. A díky tomu jsem ještě neměl jediné dva stejné dny. Jsem zároveň konzultant, account, markeťák, PRista, digitální analytik, social media guy, školitel, idea maker, emailový marketér, projekťák. Dělám současně pro několik klientů plus vnitrofiremní práce.

Jeden den přijdete do prázdných kanceláří a druhý den je živo jako na tržišti.

Každý den přináší něco nového a proto se každé ráno těším do práce. Až na to, že do práce nechodím každý den a někdy dorazím až k obědu.

Make it happen

Nejsme moloch ani továrna na marketing. Prosadit drobnou změnu čehokoliv v korporaci je skoro nemožné. Probojovávat se byrokracií a schvalovacími kolečky je tak úmorné, že původce nápadu to často vzdá po několika měsících neúspěšného snažení (nebo pro jistotu už dopředu).

U nás můžeme s trochou nadsázky ze dne na den změnit byznys model. Nebo kanceláře. Služby. Firemní marketing. Když má člověk dobrý nápad, stačí si ho obhájit, nabudgetovat si hodiny a může se do toho pustit.

That’s a good idea. Go and make it happen.

Peníze

Nebudeme se tvářit, že nejsou důležité. Jsou. Robert si zakládá na tom, že přijímá jen ty nejlepší lidi. A dobrým lidem mu není líto dávat dobré platy. Uvědomuje si, že finanční zajištění dává životní pohoda a větší klid na práci. A menší šanci, že mu zaměstnanci utečou do H1čky :).

Nejsou to miliony, ale jako čerstvý absolvent mám rozhodně nadprůměrný plat (ve srovnání s celonárodním průměrem i s bývalými spolužáky). A mám přímou možnost ovlivnit jeho výši.

Drive a vize

Všichni ve firmě mají touhu se posouvat dál a zlepšovat se. Být chytřejší, vzdělanější, efektivnější, přínosnější pro klienty. A firma jako taková chce růst. Tuhle firemní kulturu prostě žeru.

Na konferencích a seminářích nás poznáte podle úsměvu

Jako by snad u nás ani nepracovali Češi. Nikdo se nezašívá, všichni se vzdělávají v práci i ve volném čase, každý přináší nápady, jak by se ještě dalo klientům pomoct. Nikde se nic nešidí.

Robert občas povídá, jak si otevřeme pobočku v Londýně. A v Los Angeles. A v Pekingu. Vím, že se to nestane zítra a asi ani tento rok. Ale vím, že to není nemožné a že jsme odhodlaní. Nejsou to sny, ale vize.

Mír a láska

Jednou jsem byl na stáži v nejmenované agentuře. A už první den jsem slyšel, kdo je jaký hajzl, kdo je hloupý, proč to šéf dělá všechno špatně, za jak dlouho se agentura rozpadne a proč je nejlepší z ní utéct.

Nechápu, jak může být někdo spokojený na pracovišti, kde je pomlouvání kolegů normou. U nás se máme rádi, chodíme spolu na pivo a do sauny, jezdíme spolu na hory, kupujeme si dárky k narozeninám a posíláme si pohledy.

Digitální agentura na saních

Když se kritizuje, tak věcně, a když se pomlouvá, tak jen žertem.

Na cyklovýletu Brno–Vídeň prohlásil Robert ze sedla trackového kola: „Mnohem raději bych přišel o klienta než o zaměstnance (Je pravda, že – ťuk, ťuk – poptávek máme tolik, že většinu klientů odmítáme.) Klienty budeš mít vždycky, ale dobrého kolegu jen tak nenajdeš. Ten má hodnotu zlata.“

Když jsem zdárně složil státnice, Tomáš mi hned přál SMSkou a Martin mi sám od sebe přepsal titul v medailonku na webu. Jsou to drobnosti, ale díky nim rád chodíte do práce.

I když sousloví „chodit do práce“ není úplně přesné. Chodím do kavárny, chodím domů, jezdím na jednání. A tam všude pracuji pro RobertNemec.com.

Příští měsíc už to bude rok. A svou práci stále miluji.